Svátost smíření (svatá zpověď)

Svátost smíření

Dopustit se hříchu znamená dělat zlo vědomě a úmyslně. Hřích je víc než pouhá chyba. Narušuje vztahy člověka k Bohu, k bližnímu i k sobě samému. Všechny hříchy nejsou stejně těžké, existují myšlenky, slova, skutky a opomenutí, které tíží naše svědomí, ale jsou všední, protože člověk je slabý. Říká se jim také lehké hříchy, protože nejsou smrtelné. Smrtelný hřích je označení pro takový stav srdce nebo pro takové jednání, které těžce porušuje vztahy k Bohu, k církvi a k lidem.
Aby mohl křesťan, který se takových hříchů dopustil, mít zase účast na stolu Páně, k tomu se vyžaduje odpuštění hříchů ve svátosti smíření. Církev očekává, že se věřící vyzpovídají z těžkých hříchů alespoň jednou do roka (o Velikonocích). Rovněž vyžaduje, aby se křesťan, než přijme ostatní svátosti, nejprve oprostil ve svátosti smíření od těžkých hříchů. Někdo se zpovídá často a trápí ho jednotvárnost tohoto konání. Jiný se zpovídá méně často a mnohdy neví, z čeho se vlastně zpovídat. A potom jsou ti krásní vyhlížení a očekávaní „marnotratní synové“ navracející se z dálky, kteří se chystají ke smíření s Bohem po létech nebo desetiletích…Každý přichází z jiné situace, ale všichni mají stejný úkol: setkat se s odpouštějícím Kristem v církvi tak, aby odešli osvobozeni a uzdraveni.

Proč se zpovídat knězi? Kajícník, který při zpovědi otevře knězi své srdce, ví, že rovněž mluví s hříšníkem, jemuž bylo právě tak Kristem odpuštěno; mluví k němu jako k svému bratru, ale také jako k zástupci Ježíše Krista, přítele hříšníků. Při svěcení jsou k tomu církví zplnomocněni podle Ježíšových slov: „Cokoli svážete na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude rozvázáno v nebi.“ (Mt 18,18). Zpovědník je především znamení. Jeho naslouchající ucho a pro jiné mlčící ústa jsou znamením přijímající a léčící lásky Boží, která chce člověka uzdravit a zachránit, ne odmítnout, odsoudit nebo pohanět. A je také znamením církve, v níž se hříšník může cítit špatně, ale která ho ve jménu Ježíšově svou vírou a modlitbou objímá a doprovází na cestě pokání, a do níž se odpuštěním uzdravený člověk vrací jako její zdravá součást.

Křesťané se většinou připravují na první svátost smíření před prvním svatým přijímáním jako děti. Ale i dospělí, pokud chtějí poprvé přistoupit ke svátosti smíření, měl by vykonat přípravu - po domluvě s knězem.

Ke svátosti smíření je možno přijít v kostele během každé mše svaté. Kněz bývá ve zpovědnici (v neděli a o prvním pátku večer) nebo ve zpovědní místnosti (v ostatní dny) k dispozici zhruba 15 minut před začátkem bohoslužby a je přítomen dle možností a potřeby i po jejím zkončení. O svátost smíření je také možno požádat individuálně v kostele i na faře. Po předběžné domluvě (osobně nebo telefonicky: 736 751 338). Kněz rád poslouží svátostí smíření, eucharistie i svátostí nemocných seniorům a osobám se ztíženou pohyblivostí přímo v jejich domácnosti. Zde najdete průvodce pro přípravu ke svátosti smíření.

Jak se zpovídat?

Pozdrav kněze; před svatou zpovědí udělej znamení kříže a řekni:

Chvála Kristu

Naposledy jsem byl(a) u sv. smíření před…… (řekni kdy - před měsícem … před /kolika?/… měsíci… týdny,… dny).

Pokání, které mi bylo uloženo, jsem splnil(a). Vyznávám se před Pánem Bohem, že jsem se dopustil(a) těchto hříchů.

(Nyní vyznáváš své hříchy.)

Po vyznání hříchů řekni:

To jsou mé hříchy. Upřímně jich lituji a s pomocí Boží se chci polepšit.

Poslouchej, co ti kněz řekne a jaké ti uloží pokání. Na jeho otázky upřímně odpověz. Kdybys něčemu nerozuměl, sám se zeptej.

Na závěr kněz ti dává rozhřešení slovy:
Uděluji ti rozhřešení ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

Když je uslyšíš, požehnej se znamením kříže a odpověz

Amen.
S Pánem Bohem

19.6.2012 • Svátosti a svátostiny »